Jakou kávu má rád Philip Zimbardo, aneb kroky k hrdinství




V ruce jsem držela knihu Luciferův efekt. Jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí, jejímž autorem
je slavný americký psycholog Philip Zimbardo. Měla jsem možnost se s ním alespoň na chvíli setkat. Spolu s ostatními nadšenci jsem stála ve frontě na jeho autogram. Philip Zimbardo se proslavil jako autor kontroverzního Stanfordského vězeňského experimentu z roku 1971 a právě ten také podrobně analyzuje kniha Luciferův efekt. Jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí. Při tomto slavném experimentu bylo několik vybraných studentů rozděleny do skupin, na vězně a dozorce, ale nakonec muselo být vše předčasně ukončeno už po šesti dnech.

Psycholog byl při své pražské návštěvě 18. září 2015 oceněn nejvýznamnějším oceněním Akademie věd ČR – čestnou medailí za zásluhy o rozvoj světové psychologii.

Autor v knize rozebírá otázku, jak se z obyčejných průměrných lidí mohou stát symboly zla. Třeba i tím, že se nechají strhnout davem. Kdo dav dokáže opustit, udělat něco jinak než ostatní, může se stát hrdinou. Tomuto tématu se psycholog věnuje už přes třicet let a zkoumá při tom mnohdy nepatrnou hranici mezi dobrem a zlem.

Jedna kapitola knihy je věnována odolávání situačním vlivům a oslavě hrdinství, autor zde předkládá a podrobně vysvětluje také Deset kroků, jak odolávat nežádoucím vlivům.
1) Udělal jsem chybu
2) Jsem všímavý
3) Jsem zodpovědný
4) Jsem sám sebou, jsem jedinečný
5) Vážím si spravedlivé autority, ale bouřím se proti nespravedlivé
6) Chci být přijat skupinou, ale cením si své nezávislosti
7) Budu ostražitější k rámování
8) Udržím v rovnováze svoji časovou perspektivu
9) Neobětuji osobní a občanské svobody za iluzi bezpečí
10) Mohu vzdorovat nespravedlivým systémům.

Hrdinství lze trénovat. To hezky vystihuje Petr Ludwig v knize Konec prokrastinace. "Jelikož hrdinství je mikronávyk, je dobré mít jej na paměti neustále. Dokonce je žádoucí, udělat si z opuštění komfortní zóny udělat jakousi vášeň. Jak na to? Vždy, když můžete, zkuste opustit komfortní zónu. Poručte si, odhodlejte se. Dejte se do řeči s člověkem, který si sedl v autobuse vedle vás. I když se vám nechce zrovna nic dělat, pusťte se do akce, která je pro vás v danou chvíli nejnepříjemnější.“

Malý krůček k hrdinství jsem se chystala udělat i já, právě při setkání s Philipem Zimbardem na autogramiádě. Proč hrdinství? Měla jsem v plánu položit mu otázku: Jestli má rád kávu. To přinášelo překonat hned několik obav. Jediné dva dotazy, které byly položeny po úvodní řeči, byly samozřejmě odborné a vzneseny i zodpovězeny anglicky. Se svojí obyčejnou otázkou a špatnou znalostí jsem si jazyka připadala hloupě. Nechtěla jsem se zeptat veřejně, přesto postupující fronta mé obavy zvyšovala. Není má otázka opravdu příliš obyčejná, budu rozumět, nemám raději mlčet? U stolečku pan Zimbardo každému podal ruku, vyzval k posazení na připravenou židli. S každým prohodil pár slov, podepsal knihu, nechal se vyfotit. Občas s nepředstíranou radostí něco vykřikl do davu, čemuž dav zatleskal. Rozuměla jsem jen jednou, že dotyčný má dnes narozeniny. Když přišla řada na mě, moje nervozita už proto byla hodně velká. Ale zeptala jsem se, snad i porozuměla a nakonec o tom zde napsala: je to Cappuccino.



Více informací:

Nakladatelství Academia kniha Luciferův efekt

Článek Petra Ludwiga z GrowJob: Proč je někdo svině a někdo hrdina

K tématu, obsáhlý článek o knize Luciferův efekt, o průběhu Stanfirdského vězeňského experimentu na webu K zamyšlení: Luciferův efekt: Proč se z dobrých lidí stávají lidé zlí