Bylo jich hodně. Vypitých hrnků kávy i uplynulých minut.

Na konci prosince a prvních pár dnů nového roku nového mívám zvláštní pocity. Něco končí, aby začalo něco nového. Přemýšlím o končícím roku a jsem zvědavá, co přinese ten nový.

Usrkávám horkou kávu a myslím na uplynulých dvanáct měsíců. Pro sebe si hodnotím, co se mi povedlo a v čem se mi naopak moc nedařilo. Raduji se z toho, co jsem zažila. Často to byly maličkosti.

Obyčejná posezení u kávy a přece výjimečné chvíle. Bylo jich hodně. Vypitých hrnků i uplynulých minut. Nepočítám je.

Jen vzpomínám.

Jak jsem si vychutnávala samotu. Káva byla často silná a hořká. Jindy lahodně sladká s nadýchanou mléčnou pěnou.

Užívala jsem si přítomnosti druhých. Na výběru kávy jsme se občas neshodli. I to se stává.

Někdy jsem svou kávu nechala vystydnout. To když jsem byla hodně veselá, či smutná. Nebo příliš zabraná. Do práce, do svých myšlenek.

Těch okamžiků bylo zkrátka hodně. Jsem za ně ráda. A těším se na ty, které přijdou.




Žádné komentáře:

Okomentovat